Ofenzivní vládní hackování: Nový druh digitální války

KREDIT OBRAZU:
Kredit
iStock

Ofenzivní vládní hackování: Nový druh digitální války

Ofenzivní vládní hackování: Nový druh digitální války

Text podnadpisu
Vlády posouvají válku proti počítačové kriminalitě o krok dále, ale co to znamená pro občanské svobody?
    • Autor:
    • jméno autora
      Quantumrun Foresight
    • Listopadu 15, 2023

    Shrnutí statistik

    Vlády stále častěji používají útočná hackerská opatření k boji proti kyberzločinům, jako je distribuce malwaru a zneužívání zranitelností. I když jsou tyto strategie účinné v boji proti hrozbám, jako je terorismus, vyvolávají etické a právní obavy a ohrožují občanské svobody a soukromí jednotlivců. Ekonomické důsledky zahrnují narušování digitální důvěry a zvýšené náklady na bezpečnost podniků spolu s nově se objevujícími „závody v kybernetickém zbrojení“, které by mohly stimulovat růst pracovních míst ve specializovaných odvětvích, ale zhoršit mezinárodní napětí. Tento posun směrem k útočné kybernetické taktice odhaluje složitou krajinu, která vyvažuje potřeby národní bezpečnosti a potenciální porušování občanských svobod, ekonomické dopady a diplomatické vztahy.

    Kontext urážlivého vládního hackování

    Pokusy o oslabení šifrování, ať už prostřednictvím politiky, legislativy nebo neformálních prostředků, potenciálně ohrožují bezpečnost technologických zařízení pro všechny uživatele. Vládní agenti mohou kopírovat, mazat nebo poškozovat data a v extrémních případech vytvářet a distribuovat malware za účelem vyšetřování potenciálních kybernetických zločinů. Tyto taktiky byly vidět po celém světě a vedly ke snížení bezpečnosti. 

    Různé formy těchto vládních narušení bezpečnosti zahrnují státem sponzorovaný malware, typicky používaný autoritářskými státy k potlačení nesouhlasu, hromadění nebo zneužívání zranitelných míst pro vyšetřovací nebo útočné účely, propagaci kryptografických zadních vrátek k podkopání šifrování a zákeřné hackování. I když tyto strategie mohou někdy sloužit cílům donucovacích orgánů a zpravodajských služeb, často neúmyslně ohrožují bezpečnost a soukromí nevinných uživatelů. 

    Vlády přecházejí v boji proti kybernetické kriminalitě k útočnějším strategiím. Singapurské ministerstvo obrany aktivně najímá etické hackery a odborníky na kybernetickou bezpečnost, aby identifikovali kritická slabá místa v jeho vládních a infrastrukturních sítích. V USA domácí orgány činné v trestním řízení aktivně pronikají do digitálních domén, jako je například získávání kryptoměn pro oběti ransomwaru, přičemž pozoruhodným příkladem je útok Colonial Pipeline z roku 2021.

    Mezitím australská vláda v reakci na únik dat Medibank z roku 2022, který odhalil osobní údaje milionů lidí, vyhlásila proaktivní postoj proti kyberzločincům. Ministr pro kybernetickou bezpečnost oznámil vytvoření pracovní skupiny s mandátem „hacknout hackery“. 

    Rušivý dopad

    Ofenzivní vládní hackování může sloužit jako mocný nástroj při udržování národní bezpečnosti. Infiltrací a narušením škodlivých sítí mohou vlády předcházet nebo zmírňovat hrozby, jako jsou ty, které souvisejí s terorismem nebo organizovaným zločinem. Ve stále více propojeném světě se takové strategie mohou stát nedílnou součástí obranných mechanismů země, které se stále více přesouvají online.

    Ofenzivní hackování však také představuje značné riziko pro občanské svobody a osobní soukromí. Státem podporované hackerské snahy mohou přesahovat jejich původní cíle a neúmyslně ovlivnit třetí strany. Kromě toho existuje riziko, že by tyto schopnosti mohly být zneužity, což by vedlo k neoprávněnému sledování a vniknutí do životů běžných občanů. V důsledku toho je zásadní vytvořit komplexní právní a etické rámce pro řízení těchto činností a zajistit, aby byly prováděny odpovědně, transparentně a pod patřičným dohledem.

    A konečně, útočný vládní hacking má ekonomické důsledky. Odhalení vládou podporovaného hackování může podkopat důvěru v digitální infrastrukturu a služby. Pokud spotřebitelé nebo podniky ztratí důvěru v bezpečnost svých dat, může to mít dopad na růst a inovace digitální ekonomiky. Státem podporované hackování může také vést k závodům ve zbrojení v oblasti kybernetických schopností, kdy státy intenzivně investují do útočných a obranných kybernetických technologií. Tento trend by mohl stimulovat růst pracovních míst v oblasti AI a strojového učení, etického hackingu a řešení kybernetického šifrování.

    Důsledky ofenzivního vládního hackování 

    Širší důsledky útočného vládního hackování mohou zahrnovat: 

    • Vlády jmenují konkrétní agentury pro boj s kybernetickou kriminalitou a vyvíjejí strategie na ochranu základních infrastruktur.
    • Vzestup atmosféry „státu dozoru“, který způsobuje, že se občané cítí nebezpečně a způsobuje rozšířenou nedůvěru vlád.
    • Podniky, které nesou zvýšené náklady spojené s modernizovanými bezpečnostními opatřeními na ochranu svých dat nejen před zločinci, ale také před vniknutím vládních institucí. 
    • Diplomatické napětí, pokud by tyto akce mohly být vnímány jako akt agrese, vedoucí k potenciálnímu napětí v mezinárodních vztazích.
    • Stupňující se „závody v kybernetickém zbrojení“ mezi zeměmi a dokonce i mezi vládními agenturami a kriminálními subjekty, což vede k šíření pokročilejších a potenciálně destruktivních kybernetických zbraní.
    • Normalizace hackerské kultury ve společnosti s dlouhodobými důsledky pro společenské postoje k soukromí, bezpečnosti a tomu, co je považováno za legální digitální aktivity.
    • Hackerské pravomoci jsou zneužívány k politickým ziskům. Bez kontroly by tato taktika mohla být použita k potlačení disentu, kontrole informací nebo manipulaci s veřejným míněním, což by mohlo mít dlouhodobé důsledky pro stav demokracie v zemi.

    Otázky k zamyšlení

    • O jakých útočných hackech vaší vlády víte? 
    • Jak jinak mohou tyto státem podporované hackerské aktivity ovlivnit běžné občany?